Co se skrývá za naším blahobytem — Výletní lodě

I ve druhém článku série zůstaneme na vodě a náš pohled spočine na výletních lodích. První článek o nákladních lodích a jejich vlivu na životní prostředí poukázal na problém, jehož řešení si vyžádá dlouhý čas a spoustu uvážených kroků. Nelze jen tak v dnešním světě vypnout odvětví, které je motorem naší doby. A jsem posledním člověkem na zemi, který by chtěl vypnout odvětví výletních lodí jakožto součásti turistického průmyslu. No nedá mi nenapsat o nich, protože jejich užitek zdaleka nevyvažuje jejich negativní dopad na přírodu a lidi.

Přiznám se, i mne samotného velké výletní lodě fascinují. Jsou to takové plovoucí města, ve kterých najdete vše pro spokojenou plavbu. Bazény s tobogány, divadlo, lunapark, veškeré možné služby od restaurací až po kadeřníky. Největší z nich pojme přes 5500 pasažérů, o které se stará více než 2000 členů posádky. Pohodlí lidí na palubě je však vykoupeno horším ovzduším pro ty, kteří žijí v přístavech. Hlukem, který trápí vodní tvory. A v neposlední řadě odpadem, který rozhodně nekončí na místech, kam patří.

Na grafice výše vidíte srovnání znečištění od výletních lodí oproti automobilům v daném přístavním městě. Je až neuvěřitelné, jak drastický rozdíl to je. Ale zatímco automobilová doprava je na pranýři, výletní lodě plují vesele dál. Emise SOx a NOx z automobilové dopravy byly dramaticky sníženy za velkou cenu. NOx z lodní dopravy má však v nadcházejícím desetiletí překročit NOx ze všech pozemních zdrojů EU. Drtivá většina výletních lodí k pohonu používá těžký topný olej a mnoho z nich nemá filtry pevných částic. Takže vzduch, který s sebou přinášejí tito plovoucí obři, je cokoliv, jen ne svěží a čistý. Ten byste ale u moře očekávali.

Hustota jemných částic na palubě může být až 20-krát větší než v ulicích měst. Transport & Environment odhaduje, že v Evropě předčasně zemře přibližně 50 000 lidí ročně kvůli znečištění z celého odvětví lodní dopravy. Ve Francii lze 10 % znečištění ovzduší v přístavním městě Marseile přímo přičíst odvětví námořní dopravy. Místní obyvatelé si stěžují na nárůst znečištění a zdravotních problémů v důsledku toho, že v přístavu kotví více luxusních výletních lodí. Motory výletních lodí v přístavu běží celý den kvůli udržení veškerého komfortu pro své pasažéry. To má za následek například stav, kdy v nejrušnějším evropském cíli výletních lodí Barceloně, nebo spíše jejím okolí, byly toxické částice z lodí byly detekovány až 400 km od přístavu.

Šedá voda, černá voda, balastní voda. Nejen tyto odpadní vody, ale také různě nebezpečný odpad či pevný odpad. To vše vzniká při plavbě těchto lodí. U pevného a nebezpečného odpadu je situace kontrolovatelná a téměř vše, co se vyprodukuje, se také zpracuje správnými postupy. U odpadních vod je situace složitější. Moderní lodě jsou vybaveny moderními čističkami a odpadní vody jsou zpracovávány. Ne vždy tomu tak je a hlavně ne vždy tomu tak musí být. Důležitá je hranice 12 mil od břehu. Jakmile ji loď překročí, tak není žádná možnost kontrolovat, co se z ní vypouští. Ano, na širém moři může být to, co například spláchnete do toalety, skutečně vyhozeno v nezpracovaném stavu do oceánu. Tyto nečištěné odpadní vody obsahují znečišťující látky včetně fekálních látek, bakterií, virů, patogenů, nebezpečného odpadu a léčiv, což vše může být škodlivé pro vodní život.

Balastní voda je používána pro vyrovnání náklonu lodi, který může vzniknout nerovnoměrným rozložením hmotnosti přepravovaného nákladu nebo úbytkem hmotnosti spotřebovaného paliva. Je to vlastně voda, ve které se zrovna v danou chvíli loď nachází. Princip je jednoduchý. Na jednom místě se do lodi napustí dle potřeby a na druhém, klidně tisíce kilometrů daleko, se zase vypustí. Mnoho států má pravidla týkající se pobřežní výměny balastní vody, aby se zabránilo šíření invazivních druhů. Tato pravidla je obtížné vymáhat mimo jurisdikční vody národa a je očekávatelné, že dané postupy nejsou vždy dodržovány. Vypouštění balastní vody cizího původu do moře může mít negativní vliv na místní ekosystém, jelikož s balastní vodou se napříč kontinenty šíří také mnohé organismy, které se na nových lokalitách stávají invazními. Známým příkladem je rozšíření západoasijské slávičky mnohotvarné do Evropy a Severní Ameriky.

U podmořského hluku se nám protne téma tohoto článku s minulým. Námořní doprava je dnes jedním z nejrozšířenějších zdrojů oceánského hluku. Produkuje všudypřítomný zvuk, který vede k akustickému maskování. Akustické maskování je to, co se stane, když zvuky vytvořené člověkem narušují schopnost zvířete detekovat, rozpoznat nebo porozumět důležitým zvukům (např. páření, navigace, krmení a další). Nízká frekvence přepravních lodí se shoduje s frekvencí několika mořských živočichů, včetně tuleňů, lachtanů a ryb, a stále více narušuje každodenní činnosti mořských živočichů, což vede ke ztrátě sluchu, stresu, potížím s krmením, narušení páření, uvíznutí nebo dokonce smrti.

Kromě znečištění hlukem z lodního motoru, produkují výletní lodě více hluku díky zábavním aktivitám na palubě. Většina výletních přístavů v Evropě a ve středomoří se nachází v blízkosti historických center měst a problém hluku způsobený kotvením velkých plavidel může být relevantní v těchto městských oblastech.